Otevřít menu

Na úvodní stranu Heldova městská knihovna Třebechovice pod Orebem

Návštěv :
Celkem : 21984
Týden : 74
Dnes : 10

Základní údaje o organizaci

Heldova městská knihovna je veřejnou knihovnou, jejímž účelem je zabezpečovat všem občanům rovný přístup k informacím a kulturním hodnotám, které jsou obsaženy ve fondech a informačních databázích knihovny. Pomáhá zvyšovat všeobecné a odborné vzdělání občanů.

 

Historie knihovny

V roce 1877 byl vyčleněn z fondu školní knihovny určitý počet svazků a tyto knihy tvořily základ občanské knihovny, která zahájila svou činnost v roce 1878. O založení knihovny se dočteme v městské kronice. Prvním knihovníkem byl archivář a učitel A.Styblík. Počátky vývoje knihovny jsou dále zaznamenány v protokolech obecního zastupitelstva. Od kterého roku nese knihovna jméno slavného třebechovického rodáka Jana Theobalda Helda se zjistit nepodařilo, ale již kolem roku 1905 se nazývala Heldova obecní knihovna. V období 1.světové války zaznamenala největší úpadek, byla doplňována pouze dary a neměla své stálé sídlo. Od roku 1947 do roku 1983 se nacházela knihovna na náměstí v čp.42, ale v listopadu 1983 se začalo se stěhováním do tehdejší Wolkerovy ulice čp.49, kde byla slavnostně otevřena v březnu 1984. O deset let později jsme knihovnu opět stěhovali do budovy bývalé školy v Komenského ulici čp.437, kde sídlí společně s Domem dětí a mládeže a základní uměleckou školou. Prostory jsou sice mnohem menší, ale čtenářů ani návštěvníků neubývá.

Knihovna v Třebechovicích pod Orebem nese jméno jednoho z nejznámějších rodáků města. Jan Theobald Held se narodil 11.12.1770. Již jako dítě byl velmi chytrý a proto ho jeho otec - lékař František Held - nechal zapsat do obecné školy ve čtyřech letech. Malý žáček vynikal ve zpěvu a hře na housle. Rodinu však velmi citelně zasáhla tatínkova smrt a narušila Janovu nadějnou budoucnost. Vdova se čtyřmi dětmi se ocitla v nouzi a z nadaného žáka se měl stát řemeslník. Na gymnáziu mu finančně pomohl příbuzný Josef Raaba. V Praze byl odkázán už jen sám na sebe a peníze si vydělával zpěvem v kostelích a "spisovatelstvím" - psal domovnicím, pradlenám nebo služkám dopisy a účty česky i německy.
Láska k hudbě provázela Helda celý život. Vynikal ve hře na kytaru, skládal písně, balady i romance. Jeho drobná díla byla otištěna v měsíčníku Harmonie. Byl vyhledávaným sopranistou a vystupoval na mnoha hudebních akcích, především v kostelích.

Náboženství bylo pro Helda rovněž velmi důležité. Možná právě z touhy pomáhat lidem se zrodilo jeho rozhodnutí stát se lékařem. Na doktora lékařství byl povýšen 21.srpna 1797 a jeho pracovištěm se stala nemocnice Milosrdných bratří. Účastnil se založení plzeňské opatrovny a sám zřídil tři lazarety pro raněné, kterých bylo díky napoleonským válkám velmi mnoho. Založil rovněž nadaci pro chudé v Třebechovicích pod Orebem.
MUDr. Jan Theobald Held se stal univerzitním profesorem a byl pětkrát zvolen děkanem lékařské fakulty. Svůj podíl má i na založení Českého muzea, České zahrádkářské společnosti, Jednoty přátel umění pro církevní hudbu aj. Nebyly to spolky německé, ale české! Ve své činnosti spolupracoval s českými obrozenci jako byl Palacký, Dobrovský, Jungmann a další. Přestože byl v Praze uznávaným člověkem, toužil po klidných Třebechovicích. Na počest jeho návštěvy v roce 1788 byl uspořádán koncert, kdy se po letech setkal s bratrem Ignácem. Vlastenecké slavnosti mu byly i v příštích letech důvodem k návštěvám městečka jeho dětství.
Roku 1826 musel být z důvodu velmi špatného stavu stržen kostelík na Orebě. J.T.Held vypracoval návrh na stavbu nové hřbitovní kaple, ale jeho plány realizovány nebyly. Značnou měrou se však podílel na financování stavebních prací a na slavnostní otevření složil "Píseň při vysvěcování chrámu Těla Božího na hoře Oreb u Třebechovic". Roku 1836 se stal "čestným občanem svého rodiště". Zemřel 30.června 1851 v Praze ve věku nedožitých 81 let. Jeho ostatky byly převezeny do Třebechovic a uloženy na zdejším hřbitově tak, jak si to přál!